Kafkovské poznámky - I

Návrat do Německa z konference v Goethe-Institutu v Praze na téma „Franz Kafka Intermedial“ (tj. různé vlivy díla velkého německy mluvícího českého spisovatele v literatuře, kinematografii, figurativním umění, hudbě, reklamě a Tik -Včetně Toka ) zde začínám sérii literárně-lingvistických a přirozeně místních úvah vzhledem k tomu, že Kafka byl vždy v symbióze se svým rodným městem, které je také mým adoptivním městem: Prahou.

 A abych zůstal na poli filologickém, inspiruji se postřehem Adriana Sofriho, který z něj také vytvořil knihu a věřil, že dokáže jedním slovem identifikovat chybu překladu Kafkova nejslavnějšího příběhu: „Die Verwandlung“, přeloženého do italštiny. - jako v angličtině a téměř ve všech jazycích) jako "The Metamorphosis". Ale ne v češtině, kde se ve skutečnosti nepoužívá "metamorfóza", ale "Proměna", tedy "transformace".

 Je zřejmé, že odkaz na Ovidia ovlivnil překladatele a výběr je literárně opodstatněný, ačkoli objektivně – a ve svém nejhlubším smyslu – nejde o proměnu, která je přirozeným procesem, ale o proměnu, jak je přesně význam německého výrazu, který je složenina: Ver-Wandlung, kde „Wandlung“ je změna obecně (i názoru, např. politická transformace) nebo povahy prvků (např. v křesťanské liturgii proměna chleba a vína v tělo a krev Kristovu ), zatímco „Verwandlung“ je trvalou modifikací a odkazuje na živé bytosti. Ale není to přirozená modifikace, jako je pulec v žábu nebo housenka v motýla.

 Zde je třeba dodat, že, a jak jsem zjistil, málokdo to ví, Kafkův přítel a obdivovatel Karl Brandt (pseudonym K. Müllera) vydal na pokračování krátký epilog „Die Rückverwandlung des Gregor Samsa“. kafkovského románu“, tedy „přeměna“ z hmyzí mrtvoly na nového člověka. Rok po napsání tohoto epilogu Brand zemřel na TBC stejně jako jeho přítel Franz o několik let později. Ale na rozdíl od Franze nikdy neztrácel naději a dokonce i v krátkém epilogu příběhu svého přítele uzavírá „Ein neues Leben beginnt“, „Nový život začíná“: tak ho při návratu do města vítají první domy -hmyz.

 Ať si to člověk vyloží jakkoli (a nejrozmanitější variace na dané téma se nepočítají), příběh obchodního cestujícího, který se jednoho rána probudí proměněný v hmyz, není metamorfózou, ale dramatem, které hlavní hrdina i jeho rodina akceptují. jako nevyhnutelný osud, snažící se najít způsob, jak se se situací vyrovnat.

 Málokdo si všiml, že nikoho ze zúčastněných nečeká žádné překvapení, ani otce, ani matku, ani sestru, natož pak samotného hlavního hrdinu, který skutečně na začátku stále doufá, že bude moci vstát, obléknout se a jet vlakem. na jeho práci obchodního cestujícího. Každý se snaží co nejlépe přizpůsobit proměně svého člena rodiny. Je zajímavé, že detaily hmyzu jsou popsány - s přesností, ale jen s nezbytným minimem -: víme, že Kafka přísně zakázal vydavateli a ilustrátorovi, aby do publikace zahrnuli kresbu hmyzu. Zřejmě si to musela představovat fantazie čtenáře, který je postupně nucen měnit svůj zkonstruovaný obraz, když jsou odhaleny nové detaily (např. hmyz v určitém místě chodí po stěnách a stropě).

 A proto se termín "proměna" jako v českém překladu příběhu jeví blíže kafkovskému záměru, který na rozdíl od metamorfóz postupuje nepřirozeným a tragickým směrem konce: Gregor Samsa - hmyz se nechá zemřít odmítáním potravy jako vyvolení osvobodit rodinu, pro kterou byla dříve zásadní ekonomickou podporou, od břemene, které bylo nyní zbytečné. Pro přesný výklad odkazující na to, co lze použít k vysvětlení doby, ve které žijeme, vás odkazuji na další intervenci.

Místo toho zde prozatím zakončím komentářem ke zmíněnému postřehu A. Sofriho (variace na Kafku). Na začátku druhé kapitoly, když se cestující prodavač, ze kterého se stal hmyz, probudí ve své ložnici, vidí, že „Světlo z elektrických pouličních lamp se bledě táhlo sem a tam na stropě“. Ve všech německých textech, které jsem konzultoval, čteme „Der Schein der elektrischen Straßenlampen lag bleich hier und da auf der Zimmerdecke“ a doslovný překlad je přesně ten, který jsem napsal. Sofri však místo toho našel překlady, ve kterých se mluví o „elektrických tramvajích“, a proto při překládání do němčiny místo „Straßenlampen“ bychom měli najít, jak předpokládá, „Straßenbahnen“.

 Mezitím je třeba poznamenat, že - a v tom panuje mezi tlumočníky obecná shoda - pokoj v bytě, který je popsán v příběhu, je přesně ten z domu, který Kafka obýval v roce 1912, v době, kdy byl příběh napsán.

Dům byl zbořen, ale německý učenec (Hartmut Binder, Kafkas »Verwandlung«. Entstehung, Deutung, Wirkung, Frankfurt nad Mohanem 2004) zrekonstruoval plán z archivních dokumentů (existují mikrofilmy tehdejších pražských staveb) a to lze usuzovat, že tramvaj, která projížděla (jako dosud) v nárožní ulici, rozhodně nemohla osvětlit místnost, která místo toho koukala přes Vltavu k mostu Čech-Most.

Ale i bez ohledu na to byl výraz „Straßenbahn“ cizí kafkovskému slovníku. Ve skutečnosti ve stejném příběhu, když mluvíme o tramvajích, Kafka píše, že rodina Gregora Samsy, která se zbavila mrtvého hmyzu, nakonec po měsících „vyjela s elektrickou tramvají z města“, což v Kafkově němčině není „Straßenbahn“ ale "Elektrische" ("fuhren mit der Elektrischen ins Freie vor di Stadt".

Stejný termín nalézáme opakovaně i u jiných autorů, kupř. "Dobrodružství dobrého vojáka Švejka" od Jaroslava Haška.

Konečně při pohledu na dobové fotografie, na kterých je palác a most dodnes vidět, jsou snadno identifikovatelné pouliční lampy, které mohly osvětlovat strop pokoje Kafky alias Gregora Samsy.

Byly elektrické? Ano, v prostoru domu, kde Kafka bydlel, bylo od roku 1881 elektrické pouliční osvětlení, viz. české vydání Wikipedie (https://cs.wikipedia.org/wiki/Veřejné_osvětlení_v_Praze).

Správně tedy nešlo o tramvaje, ale o pouliční lampy. Můžete si vzít světlušky za lucerny, ale překladatelé by neměli jezdit tramvají pro pouliční osvětlení. A možná vysvětlit, že ač literárně sugestivní, název by byl prozaičtější, ale vhodnější "Proměna".